ZO ČSV
Petroupim
ZO ČSV Petroupim
Něco z historie včelařského spolku Petroupim...
Nejstarší dostupný dokument o včelařském spolku v Petroupimi a okolí je záznam z Pamětní knihy obce Soběhrdy, kterou začal psát soběhrdský řídící učitel pan František Linhart v roce 1932. Do knihy "Soběhrdy 650 let Kronika obce", která byla vydána v roce 2010 k výročí založení obce Soběhrdy, jej převzal spoluautor přítel Maciej Tadeusz Kucharski, včelař ze Soběhrd. Přesné znění článku je následující :
"Včelařský spolek pro Soběhrdy a okolí.
Včelaři ze Soběhrd a okolí byli zapsáni ve včelařském spolku v Benešově. Mnozí ze včelařů nebyli organisováni. Na návrh řídícího učitele Františka Linharta zahájena propagace mezi přáteli včelaři v Soběhrdech a okolních vesnicích. Úkolu toho ujal se s řídícím učitelem př. Antonín Sahula ze Soběhrd. Podařilo se jim získati 28 členů včelařů organisovaných i neorganizovaných. Poněvadž bylo nutno dle pokynů od Ústředí žádati včelařský spolek v Benešově o propuštění členů, žádal zvolený jednatel, aby spolek v Benešově vyhověl. Spolek v Benešově, poněvadž má dosti členů. ničeho nenamítal a členy propustil. Včelařský spolek byl schválen výnosem zemského úřadu v Praze ze dne 18. října 1933. Č.j. (526. 604 ai 1933)/(19 A - 7. 543 ai 1933). Starostou spolku byl zvolen př. Václav Burgerstein rolník z Kozmic, místostarostou Josef Bohata rolník ze Soběhrd, jednatelem František Linhart, řídící učitel a pokladníkem Antonín Sahula domkář ze Soběhrd. V roce 1934 mnoho včel zemřelo na úplavici. Ve včelařském spolku jsou sdruženi přátelé včelaři ze Soběhrd, Mezihoří, Phova, Petroupimi, Kácovy Lhoty, Kozmic, z Rousínova, Čakova a Tatouňovic. Ve spolku již přednášel učitel včelařství Václav Patka a Flora Jelínková choť přednosty stanice ve Vlašimi. V roce 1936 má včelařský spolek 23 členů a 115 včelstev. Spolek se stará každoročně o včelí pastvu. Svým členům zakoupil medonosné keře a byliny. Zakoupil akáty a semena svazenky, řepky, bílého jetele a švejďáku. Cena medu pohybuje se mezi 12 - 16 Kč za 1 kg medu."
Další záznamy o včelaření jsou uvedeny v Knize zápisů Základní organizace Československého svazu včelařů v Petroupimi. Úvodní motto na první stranu zapsal tehdejší jednatel pan Josef Nosek z Petroupimi č.p. 14 : "Jenom pílí dojdeš k cíli".
Kniha začíná zápisem z členské schůze ze dne 27.1.1962 a v podstatě je v různé úrovni podrobnosti vedena do současnosti. Ze zápisů vyplývají také některé statistické údaje o počtu členů (36 až 52, po roce 1990 jenom 23, až po současných 40 + 6 registrovaných), počtu včelstev (312 až 467, nyní 345 + 77), dodávkách medu (minimum např. 1,50 kg/1 včelstvo, po zvýšení ceny medu a zajištění dotovaného cukru max. 6,50 kg/1 vč.) apod.
Dále je možné vyčíst, kdo byli funkcionáři ve výboru ZO ČSV (předseda, místopředseda, pokladník, chovatelský - později nákazový - referent, jednatel apod.). Typické pro tyto spolky bylo, a někde dodnes zůstává téměř pravidlem, že tato činnost se vykonávala téměř celý život. Pro ilustraci - přítel Karel Černý, kolář z Petroupimi č.p. 50 byl předsedou spolku od roku 1950 až do roku 2000, tedy rovných 50 let.
Namátkou uvádím zajímavé informace z výroční členské schůze ZO ČSV, konané v restauraci U Hrabánků v Petroupimi 11.3.1962 : z celkového počtu 41 členů bylo přítomno 24 členů, povinné dodávky medu za rok 1961 byly splněny na 83%. Vydáno bylo 363 poukazů na cukr, před vánocemi ZO obdržela mimořádnou dodávku 240 kg cukru, kandidátní listinu musela předem schválit místní Národní fronta (politické vedení), příjmy za rok 1961 činily 2.025,- Kčs, výdaje pak 1.439,- Kčs apod.
Tehdejší ZO ČSV také převzala patronát (dohled) nad družstevním včelínem se 70 včelstvy, který byl v létě 1961 vybudován Jednotným zemědělským družstvem Rozkvět Petroupim. Včelstva JZD byla umístěna na dvou až třech stanovišťích (Šimkova zahrada v Bedrči = nyní č.p. 35, Špitálská rokle za Bedrčí a tzv. Emilova stodola za Petroupimí směrem k Čeňovicím a Kochánovu). Historie družstevního velkochovu nebyla dlouhá, už v roce 1969 nejsou počty včelstev v knize zápisů uvedeny; ukončení družstevního včelaření v tomto období odpovídá také vzpomínkám pamětníků.
V současné době spadá pod Český svaz včelařů, z.s. (zapsaný spolek), základní organizaci Petroupim území několik katastrů v různých obcích a jejich částech. Jedná se např. o Petroupim, Petroupec, Sembratec, Soběhrdy, Mezihoří, Žíňany, Žíňánky, Bedrč, Teplýšovice, Čeňovice, Kochánov, Zálesí, Vlkov, Tatouňovice apod.
K současnému datu máme 40 kmenových členů a 6 členů registrovaných, kteří obhospodařují dohromady 422 včelstev (345 + 77).
Co se nikdy v průběhu existence našeho spolku nepodařilo uskutečnit, je založení včelařského kroužku mládeže.
Věk včelařů v ZO Petroupim se také v průběhu let mírně mění : v roce 1963 byli mezi 40 členy včelaři ve věku mezi 55 až 84 lety, přičemž celorepublikově byl průměrný věk včelaře 63 let. Především díky zvýšenému zájmu mladších ročníků v posledních deseti letech je současný průměrný věk členů v ZO Petroupim 55,5 roku (rozmezí mezi 27 až 83 roky). Tato skutečnost znamená, že včelaření v Petroupimi a okolí by mohlo v příštích letech pokračovat. Také proto, že cena medu se po propadu v devadesátých letech vrátila v poslední době k reálné výši cca 120,-Kč/1 kg. Velkým problémem je ale nedostatek pestré pastvy pro včely v dnešní monokulturní krajině; na úbytek pastvy pro včely z důvodu meliorací, scelování pozemků a vykácení pylodárných dřevin upozorňovali již naši předchůdci v roce 1978.
Za ČSV, z.s., základní organizaci Petroupim
jednatel Miloslav Pohunek
v Petroupimi 2.3.2020
